Řepka olejka, nezaměnitelná plodina našich polí, ale také jedna z hlavních světových olejnin. U veřejnosti, zemědělců i odborníků vzbuzuje silné emoce. Někteří ji považují za cennou plodinu s velmi širokým uplatněním, jiní zase za nekvalitní rostlinu, která zabírá více plochy, než by měla. Jak je to ale s řepkou a řepkovým olejem doopravdy?
Kde se pěstuje?
Zarytí odpůrci řepky jsou často překvapení, když se dozvědí, že se pěstuje napříč kontinenty. Setkat se s ní můžeme v USA, Argentině i Kanadě, v Austrálii a na Novém Zélandu, dokonce i na severu Afriky. Hlavním producentem je ale skutečně Evropa, tedy společně s Asií.
Česká republika si řepky cení jako plodiny, která nachází uplatnění v mnoha různých odvětvích. Například při výrobě biopaliv nemá konkurenci. Po roce 1989 se stala také tzv. transformační plodinou pro české zemědělství, protože nahradila úbytek ploch krmných plodin a má ozdravující vliv na půdu. Navíc jí nevadí ani stanoviště v oblastech, které jsou imisně (imise je vlastně emise, která se dostala do styku s životním prostředím) zatížené sírou. Spíše naopak! Nedostatek síry se na rostlinách dokonce projevuje. Pokud se jí nenachází v půdě dost z minerálů, odumřelé biomasy nebo externích zdrojů, řepka se sírou hnojí. Síře přitom nebyla v zemědělství donedávna věnována příliš velká pozornost. To se změnilo až s postupným odsiřováním hnědouhelných elektráren ve vyspělých zemích a následným nedostatkem. K negativnímu pohledu na řepku tu ale významně přispěly velké společnosti na její zpracovávání. K negativnímu pohledu na řepku tu ale významně přispěly velké společnosti na její zpracovávání. K negativnímu pohledu na řepku tu ale významně přispěly velké společnosti na její zpracovávání.
Olej
Řepkový olej je často nesprávně považován za olej spíše podřadné kvality. Tím skutečně dříve býval, protože v minulosti obsahoval velké množství zdraví škodlivé kyseliny erukové. Nyní se již pěstují pouze odrůdy, které jsou v tomto ohledu naprosto v pořádku. Podle legislativy nesmí obsah kyseliny erukové přesáhnout 2 %, reálné hodnoty se ale pohybují kolem pouhých desetin procenta.
Z pohledu moderní výživy má olej získaný z řepky olejky vysoký obsah esenciálních omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Doporučené denní množství důležitého a často ve stravě nedostatkového omega-3 je obsaženo přibližně ve 100 ml řepkového oleje. Jeho další výhodou je bezesporu také nízký obsah nasycených mastných kyselin – SAFA (z anglického SAturated Fatty Acids). Dokonce bývá uváděno, že jich obsahuje nejméně ze všech běžně používaných olejů! Velké množství SAFA bývá v živočišných tucích, to může negativně působit na hladinu lipidů v krvi. Jsou proto považovány za rizikový faktor pro některá kardiovaskulární onemocnění.
Výhodou řepkového oleje je také jeho odolnost k poměrně vysokým teplotám. Neměli bychom zapomínat, že ne všechny oleje jsou do teplé kuchyně vhodné! Zároveň z nových studií vyplývá, že bychom ve stravě měli upřednostňovat rostlinné oleje před pevnými živočišnými tuky.
Aktuální stav
V posledních několika letech se u nás mluví o ubývání ploch, kde se řepka pěstuje. Na vině jsou jiné plodiny, ale i omezení některých používaných pesticidů, které nařídila Evropská unie. Podle dat ČSÚ (Český statistický úřad) z roku 2019 se osevní plocha řepky snížila o 7,8 procenta na 380 tisíc hektarů. Zemědělci začínají uvažovat, zda se jim její pěstování v dalších letech vyplatí. Dříve se totiž mnoho roků po sobě výkupní cena řepky pouze zvyšovala. Teď jí v potravinářství konkuruje kontroverzní palmový olej i olej sójový. Podle odborníků ovšem výrazná žlutá z českých polí jen tak nevymizí. Uvidíme, jaký vývoj přinesou další roky.
Do kterého názorového tábora řadí řepka vás?
© Adéla Černá, OilStop
© Foto: Pixabay